Waldenströmova makroglobulinémie
Waldenströmova makroglobulinémie (WM) je vzácné klonální B-lymfoproliferativní onemocnění, vycházející z nádorově změněného podtypu bílých krvinek, B-lymfocytů. Typicky postihuje kostní dřeň a je provázené zvýšeným množstvím monoklonální protilátky třídy IgM (makroglobulin) v krvi. Pojmenování nese po svém objeviteli, švédském lékaři Janovi G. Waldenströmovi, který již v roce 1944 popsal dva případy pacientů se zvýšenou celkovou bílkovinou a sedimentací krve s doprovodným kožně-slizničním krvácením.
Přestože se WM řadí k indolentním, pomalu probíhajícím onemocněním, může mít i velice závažný průběh. Podílí se na něm nádorové postižení kostní dřeně, méně často lymfatických uzlin či tkání a unikátní fyzikálně-chemické, biologické a imunologické vlastnosti molekuly monoklonálního imunoglobulinu IgM. Jeho velká molekula, tvořená pěticí navzájem spojených protilátek, zvyšuje při vyšších hladinách viskozitu (hustotu) krve a tím zhoršuje prokrvení tkání. Příznaky, jako jsou bolesti hlavy, zhoršení zraku, sluchu, závratě, slizničně-kožní krvácení a v krajním případě porucha vědomí jsou projevy tohoto hyperviskózního stavu.
